MapGen v2.2 - aktualizace

Díky připomínkám několika lidí jsem si konečně našel čas a opravil poměrně zásadní chybu v MapGenu - při stahování okrajových částí map se nevyrovnal s chybějícími daty (PNG obrázek "Pro toto přiblížení nemáme podklad k dispozici...") a při spojování souborů s nulovou délkou spadnul. Řešení je nakonec relativně snadné, všechny prázdné soubory nahradit bílým pozadím. Realizace už tak snadno nevypadá a zabrala hodně googlení, abych se vyhnul dalším programům a mohl použít jenom příkazový interpreter z Windows XP. Jen tak pro zajímavost, nahrazení nulových souborů je provedeno pomocí příkazu:

for /f %%A in ("img_baseimage.pnm") do if %%~zA equ 0 (pbmmake.exe -white 256 256 > img_baseimage.pnm)

No není to krása? ;-) Kromě odstranění této chyby jsem integroval do nové verze MapGenu kompletní funkci programu MapCoord. V INI souboru přibyly položky LinkBottomLeft a LinkTopRight, které mohou obsahovat link na levý dolní a pravý horní roh, zkopírovaný přes funkci Odkaz na tuto mapu ze serveru mapy.cz. Linky se MapGen pokusí rozparsovat a použít, bude-li libovolná ze specifikovaných souřadnic nulová. Kromě toho může být nulová hodnota také úrovně detailu (MapLevel), pak se použije detail specifikovaný v linku. Jinak má přednost prametr MapLevel z INI souboru. Program MapGen v2.2 je opět volně ke stažení zde.

Vinculum: ovládání USB zařízení

V rámci jednoho z fakultních projektů jsem byl postaven před řešení problému, jak ovládat signálový generátor Rohde&Schwarz SM300. Požadavkem bylo řízení z autonomního systému (tedy bez PC jako prostředníka). Jako USB Host byl vybrán poměrně rozšířený a známý obvod Vinculum VNC1L firmy FTDI. Zapojení tohoto obvodu a zprovoznění není nijak extra záludné, pěkná série článků vyšla i v češtině na Pandatronu. Problémy se začnou objevovat ve chvíli, kdy chceme připojit zařízení, které není standardně podporováno, tj. nespadá mezi různé flashdisky, HID, tiskárny apod. Takovým zařízením je samozřejmě i zmíněný vektorový generátor.

Dalším problémem pak může být nezveřejněný/utajený komunikační protokol mezi USB periferií a počítačem. V tomto příspěvku bych rád nastínil vhodný software a postupy pro odhalení komunikačního protokolu neznámého zařízení a jeho implementaci do mikroprocesoru řídicího Vinculum. Nepředpokládám, že by někdo řešil komunikace konkrétně se SM300, stejně tak se rozhodně nesnažím o podrobný návod - spíš se jedná o náznaky, jaké postupy při tvorbě ovladačů realizujících komunikaci přes Vinculum použít.

Co bude potřeba: vhodný počítač, ke kterému lze požadované USB zařízení připojit, s nainstalovanými ovladači a aplikací k řízení tohoto zařízení, dále s programem UsbSnoop; bastldesku s Vinculem, připojeným přes RS232 k počítači; samotné USB zařízení a nějakou tu kabeláž. Z dokumentace pak rozhodně datasheet k VNC1L a k firmwaru VDAP, dále specifikaci USB 2.0 (ano, je to bible, ale občas se to toho člověk musí nakouknout) a samozřejmě Google. Mně zpočátku třeba velice pomohl dokument Reverse engineering Windows USB device drivers for the purpose of creating compatible device drivers for Linux.

Vinculum definuje ve firmwaru VDAP pro práci s obecným USB zařízením sadu příkazů, z nichž o komunikaci se starají Send/Read Data (DSD, DRD) a Send Setup Data (SSU). V první fázi je tedy nutné zjistit, jakým způsobem zařízení komunikuje. To lze vyčíst z logu programu UsbSnoop, ten je však extrémně rozsáhlý a nepřehledný. Pro první nástřel je lepší využít omezené demo některé z komerčních aplikací, např. SysNucleus USBTrace. Po vyfiltrování mnoha nepodstatných paketů se dostaneme k paketům, které odpovídají příkazům zadávaným z počítače. Pro zmíněný generátor SM300 jsou to pakety typu URB_FUNCTION_VENDOR_DEVICE, což představuje Setup pakety (SSU) s Request identifikátorem, který není definovaný standardem, viz USB 2.0 specifikace kap. 9.3 a Vinculum firmware manuál kap. 6.6.6. Ostatní pakety nejsou pro přenos podstatné, což se ovšem liší přístroj od přístroje - např. v ukázce komunikace s klávesnicí na Pandatronu se využívá klasického datového přenosu (DRD). Setup pakety představují vlastně "příkaz" (identifikátor Value), který může obsahovat další data, resp. o ně žádat.

Komunikaci pro jednotlivé příkazy lze zachytit programem UsbSnoop. Pro SM300 pak dojdeme např. při nastavení frekvence 300MHz k záznamu:

[1920707 ms]  >>>  URB 1618 going down  >>>
-- URB_FUNCTION_VENDOR_DEVICE:
  TransferFlags          = 00000002 (USBD_TRANSFER_DIRECTION_OUT, USBD_SHORT_TRANSFER_OK)
  TransferBufferLength = 00000008
  TransferBuffer       = 00000000
  TransferBufferMDL    = 85c951f0
    00000000: 00 00 00 00 a3 e1 b1 41
  UrbLink                 = 00000000
  RequestTypeReservedBits = 00000000
  Request                 = 00000035
  Value                   = 00002010
  Index                   = 00000000

[1920711 ms]  <<<  URB 1618 coming back  <<<
-- URB_FUNCTION_CONTROL_TRANSFER:
  PipeHandle           = 85e64748
  TransferFlags        = 0000000a (USBD_TRANSFER_DIRECTION_OUT, USBD_SHORT_TRANSFER_OK)
  TransferBufferLength = 00000008
  TransferBuffer       = 00000000
  TransferBufferMDL    = 85c951f0
  UrbLink              = 00000000
  SetupPacket          =
    00000000: 40 35 10 20 00 00 08 00

Z paketu je patrné, že nastavení frekvence je identifikováno pomocí vendor request 0x0035, value 0x2010, následované daty 00 00 00 00 a3 e1 b1 41, což je double reprezentace hodnoty 300 ve tvaru LSB first. Položka SetupPacket pak obsahuje celý zaslaný paket bez dat, odpovídající požadavek k nastavení frekvence, posílaný po USB, tedy bude: 40 35 10 20 00 00 08 00 00 00 00 00 a3 e1 b1 41. Tohle je jen jeden příklad z mnoha, pro SM300 dále musí následovat příkaz pro provedení nastavení (value 0x37ff).

Poslední částí realizace je pak komunikace pomocí samotného Vincula. Po připojení VNC1L k počítači, napájení a USB zařízení ve vhodném terminálu zkontrolujeme uvítací hlášku Vincula (Ver něco On-Line) a pomocí příkazů IPH a SCS nastavíme binární zkrácený režim příkazů (viz kap. 6.6 manuálu k firmware Vincula). Dále přes 2c 0d (QP2 / Query Port 2) ověříme připojení "neznámého zařízení" na portu 2 a provedeme listing připojených zařízení přes 85 20 nn 0d (QD / Query Device), kde nn je index od 0 do 15. Vinculum vrací stavovou strukturu, obsahující VID a PID daného zařízení, při nalezení správného zařízení jej vybereme ke komunikaci pomocí 86 20 nn 0d (SC / Set Device). Vyhledání dle VID/PID je důležité zejména u komplexních zařízení, jako je zmíněný generátor SM300, které na USB sběrnici obsahují hub a více zařízení rozlišených podle PID.

Nyní již je možné komunikovat se samotným zařízením pomocí příkazů SSU, pro příklad zmíněný výše (nastavení frekvence) bude tedy příkaz vypadat: 9a 20 40 35 10 20 00 00 08 00 0d 00 00 00 00 a3 e1 b1 41. Červeně je značený příkaz Vinculu (SSU + CR), modře setup paket, zeleně zasílaná data. Při úspěšném provedení odpoví Vinculum promptem ('>' + CR), podobným tvarem lze také používat setup pakety na čtení z USB zařízení, potom před promptem vrátí Vinculum data přečtená z USB zařízení.

Jak bylo už řečeno na začátku, nejedná se o žádný návod ani konkrétní postup, vše je to o "hraní si" se zkoumaným zařízením, o jeho hackování v původním významu tohoto slova. Takže pokud budete tvořit vlastní ovladače do jednočipu, který přes Vinculum bude spolupracovat s USB zařízením, přeji hodně úspěchů!

Externí HDD a Ferguson D-880HX

Konečně máme po zkouškách, tak jsem se rozhodl, že si udělám radost a svůj postarší DVD/DivX přehrávač Yamada DVX-6700 vyměním za novější kousek železa. Volba padla na Ferguson D-880HX, zejména pro jeho podporu USB2.0, vynikající možnosti nastavení titulků a příznivou cenu. Recenzi tohoto přístroje si můžete přečíst třeba na serveru DIGIlidi, je to opravdu pěkná mašinka. Přehrávání z USB flashdisku fungovalo krásně, nicméně při připojení 2,5" 80GB HDD Hitachi v USB šuplíku, samozřejmě bez externího napájení, se ozvalo jen charakteristické cvakání. Inu nelenil jsem, rozloučil se se zárukou a pustil se do kuchání Ferdových vnitřností.

Cvakání disku je způsobeno poklesem napění na USB portu při vyšším proudovém odběru, vznikajícím při roztáčení disku. Pohledem na základní desku je patrné, že mezi +5V systému a USB jsou zařazeny dva prvky - dioda v propustném směru (D6) a vratná pojistka (F1). Na diodě vzniká právě onen vražedný úbytek napětí - neměřil jsem ji, ale předpokádám, že to bude obyčejná křemíková dioda, tj. s úbytkem 0,6-0,7V, což už je pro HDD moc. Tato dioda ovšem není nezbytná. Má zřejmě zabránit napájení elektroniky přehrávače z vnějšího zařízení, ovšem z principu se na tomto USB portu nikdy externí napájení neocitne, připojovaná zařízení (flash, čtečka, HDD) jsou pasivní. Proto není nic jednoduššího, než diodu D6 přemostit drátovou propojkou. A ejhle, disk bez problémů a odmlouvání najede.

Další drobností, která se mi nelíbí, je fakt, že USB port je napájen i při vypnutí přehrávače, tj. pokud je ve stand-by režimu. Tohle vyřeším hned, jak se mi pod ruku dostane nějaky P-MOSFET, kterým bude možné napájení spínat. Domácí zásoby zklamaly.

SDR rádio na prkně

Z hromady plošňáků na mém stole v různém stádiu osázenosti jsem vybral ty, které vypadaly nejvíce životaschopné, a přišrouboval na sololitovou desku. A ejhle, vznikl přijímač, skládající se z DDS generátoru umístěného na modulu Synterface, SDR rádia DR2-2 (oboje už jsem tu popisoval) a preselektoru pro pásma 160m, 80m, 40m a 20m.

Preselektor (vlevo) je zbastlený z kupovaných tlumivek (kdo se s tím má motat) a krásného vzduchového ladícího kondenzátoru z Hadexu (J904, v rozumném množství za 11 Kč bez DPH). Měřil jsem ho na spektráku a vlastnosti nejsou vůbec špatné, přestože vypadá krajně podezřele.

Konečně OK2ALP

Tak jsem se dočkal a o víkendu na poště vyzvedl obálku s modrým pruhem, která obsahovala toužebně očekávaný průkaz HAREC a samotnou radioamatérskou licenci se značkou OK2ALP. Teď už zbývá jen dostavět naše rádio, které jako diplomku tvoříme s kolegou (nyní už) OK2VAS, a vzhůru na KV! Nebo, pokud se budu držet při zemi, se konečně doučit pořádně tu Morseovku a dodělat vysílání do mé Jumy RX1. A ještě do té doby budeme samozřejmě dál páchat ostudu pod značkou našeho radioklubu OK2KOJ.

MapGen v2 - konečně univerzál

Po delší době jsem měl kreativní náladu a rozhodl jsem se konečně zkusit vytvořit univerzální stahovadlo map. A softwárek MapGen v2 je na světě a jako vždy volně ke stažení zde. Jedná se obět o konzolovou aplikaci, která převážně generuje tuny příkazových skriptů. Pro veškeré operace s grafikou se využívá balík NetPbm, který je nutné nainstalovat. Pro závěrečný převod je využitý klasický prohlížeč IrfanView, který si lépe poradí s kompresí u některých formátů.

Konfigurace programu MapGen_v2.exe tentokrát neprobíhá z příkazové řádky, ale zápisem jednotlivých údajů do INI souboru mapgen.ini. Nejdůležitější je sekce [Main]. Uroveň mapy (MapLevel) je jasná, souřadnice (StartX, StopX, StartY, StopY) lze určit programem MapCoord (StartX/Y je levý dolní roh, StopX/Y je pravý horní). Upozorňuji, že souřadnice musí být správně zaokrouhleny, proto je nutné v MapCoordu nastavit stejnou úroveň detailu mapy, jaká bude použita v MapGenu.

Dále se vybírají aktivní mapy (ActiveMaps). Jedná se o indexy v souboru dále definovaných vrstev, oddělené čárkou. První mapa je vždy podkladová, případné následující (nepovinné) jsou overlay vrstvy, tj. překryvné. Overlay vrstvy musí být "průhledné", je tedy možné použít jen turistické značky, cyklotrasy a popisy, ne skládat např. fotomapy s historickými, ale to je snad jasné. Následuje název výsledné mapy (bez přípon), případné parametry konverze pro IrfanView a výstupní grafický formát map. Pro turistické a základní mapy doporučuji formát png, položku IrfanViewParams je vhodné ponechat, aby se snížila barevná hloubka. Pro ortofotomapy a historické je vhodnější formát jpeg, položka IrfanViewParams se zakomentuje středníkem na začátku řádku, příp. zcela smaže.

V sekci [Config] se nastavuje server, ze kterého se mapy stahují, a dále cesty do adresáře NetPbm (musí končit lomítkem) a IrfanView (přímo na aplikaci). Následují sekce popisující jednotlivé vrstvy map, název a formát záleží na formátu dat, uložených na serverech Seznamu.

Program MapGen vygeneruje čtyři příkazové skripty a MAP soubor pro OziExplorer. Skripty se spouštějí v pořadí podle jejich čísel. Vše je možné ještě více automatizovat spuštěním skriptu mapgen_start.cmd, který zavolá MapGen a následně jednotlivé skripty.

Tato nová verze by měla v plné míře nahradit všechen můj stávající software s výjimkou MapCoordu. Nadále platí, že posledním krokem by mělo být otevření vzniklého dílka v OziExploreru a znovuuložení MAP souboru - tím se dopočítají chybějící parametry (Moving Map) nezbytné mj. pro správné zobrazování oblasti mapy v náhledovém okně. Z mnoha souborů, které jsou po dokončení v adresáři programu, je důležitá výsledná mapa (přípona png nebo jpeg) a soubor kalibrace OziExploreru (přípona map).

---

Edit 1.4.2008: Byl jsem upozorněn na chybnou kalibraci v OziExploreru, správně fungovala jen úroveň 13. Chyba je opravená, v balíku je nyní MapGen v2.1. Dále jsem do INI souboru přidal definici reliéfu (stínování), která mi minule nějak unikla. A nakonec ještě upozornění, při tvorbě fotomap do formátu JPEG se v INI souboru v položce ResultFormat musí zadat jpg, nikoliv jpeg. Přinejmenším má verze Oziho to nepřekousla.

MapCoord - výpočet souřadnic

Určování hexadecimálních souřadnic, které jsou potřeba jako vstup do prográmků pro stahování ortofotomap a turistických map, je dost špatně pochopitelné. Proto jsem vytvořil jednoduchý prográmek, který je dokáže vypočítat. Na mapy.cz se rozklikne položka Další funkce a vybere se Odkaz na tuto mapu. Link se zkopíruje do políčka v programu MapCoord (spustitelný soubor, zdrojový kód) a zvolí se požadovaná úroveň mapy. V jednom sloupečku se ukazuje hexadecimální reprezentace souřadnic, v druhém je číslo zaokrouhlené podle vybrané úrovně mapy.

V textovém poli jsou vypsané souřadnice, které slouží jako vstup pro programy MapGen/MapCat. Pro stažení konkrétní mapy se tedy na serveru mapy.cz vybere jeden roh, z programu MapCoord se získají souřadnice StartX a StartY. Potom se vybere druhý roh a StopX a StopY je na světě.

Pokusy s AD9951 a AD831

Práce na projektu KV transceiveru pomalinku pokračují, pokud vše půjde dobře, vznikne z něj diplomka. Z toho vyplývá, že za rok a kousek by mělo být hotovo, pokud se chci dočkat titulu :-) . V uplynulých týdnech jsem navrhl, oživil a provedl některá měření na dvou blocích budoucí radiostanice, kmitočtové syntéze a směšovači.

Lokální oscilátor bude zřejmě řešen pomocí přímé číslicové syntézy s obvodem Analog Devices AD9951. Jedná se o 14-bitovou DDS s maximálním taktem 400MHz, oproti svým předchůdcům (mnou v něčem použité např. AD9851, AD9833 a AD9835) se může chlubit zejména větší čistotou spektra výstupního signálu. Na obrázku je vidět na DPS s rekonstrukční dolní propustí na 40MHz, taktovaná krystalem 24MHz, jehož kmitočet je na vnitřní PLL násoben na 120MHz. Výsledné spektrum je velmi čisté, patrná je zejména druhá harmonická, která je potlačena průměrně jen o 45dB. Úroveň za LPF bez dalšího zesilování se pohybuje mezi -5 až -3dBm (na 50 ohmech), od 40MHz prudce klesá. DDS je řízena jednoduchým přípravkem s nějakým AVR a pár tlačítky. Nejdůležitější měření, které je zatím přede mnou, je zjištění fázového šumu výsledného signálu a jeho závislost na zdroji hodin DDSky - pravděpodobně bude nutné místo krystalu a vnitřní PLL násobičky použít externí krystalový oscilátor.

Směšovačů je v dnešní době používaná celá řada, vzhledem k požadavku na vysokou odolnost přicházejí v úvahu zejména vyvážené diodové směšovače (většinou od Mini-Circuits) a spínané směšovače. V současné době experimentujeme se směšovačem AD831, který je oblíbený zejména amatérem S54S. Zatím mohu říct asi tak to, že funguje, důkladné testy a měření ho teprve čekají.

Jinak jsme dnes s kolegy byli v Praze na ČTÚ a konečně máme udělané oprávnění HAREC. Takže značky a koncese už jsou skoro v poště :-)

Historické mapy a ortofotomapy - aktualizace

Po dlouhé době jsem byl šetrným způsobem donucen k aktualizaci původního softwaru MapGen/MapCat. Požadavkem byla podpora historických map ze serveru mapy.cz. No a když už jsem se do toho pustil, rozhodl jsem se to udělat trošinku pořádněji, takže vznikl software, který je univerzálně použitelný pro všechny zdroje, které jsou ve formátu JPEG, tj. momentálně aktuální a staré ortofotomapy a historické mapy z let 1836-52. Program je dostupný ke stažení v balíku z mého webu.

Výběr mezi mapami se provádí volbou v INI souboru gencat.ini. Dále je možné zvolit úroveň map ke stažení. Postup využití programů je stále stejný jako u původní verze - nejdříve se spustí mapgen.exe, zadají se souřadnice. Dále dávka wget_run.cmd, která volá wget.exe pro stažení mapových dat se serverů Seznamu. Následuje spuštění mapcat.exe se zadanými souřadnicemi a požadovaným jménem mapy. Ten vygeneruje bitmapu, kterou je nutné zkonvertovat do formátu JPEG (např. pomocí programu IrfanView). Posledním krokem je otevření vzniklého dílka v OziExploreru a znovuuložení MAP souboru - tím se dopočítají chybějící parametry (Moving Map) nezbytné mj. pro správné zobrazování oblasti mapy v náhledovém okně.

Bývalý NMT Nokia 720 (TMF-4)

Zkouškové sice úspěšně skončilo, ale jsem zcela zavalený prací na komerčních projektech, takže na bastlení nezbývá mnoho času. Během letmého úklidu jsem v nižších vrstvách svého nepořádku našel rozbastlenou verzi bývalého NMT "mobilního" telefonu Nokia 720, typové označení TMF-4. Koncem minulého léta, když jsem ještě měl trochu času, jsem jej začal přebudovávat na rádiový experimentík, který by měl pracovat v radioamatérském pásmu 70cm + PMR + sdílenky na 448MHz.

Telefon TMF-4 jsem objevil levně na Aukru. Odstranit duplexer bylo dílem okamžiku, nalezení dokumentace se také po delším hledání zdařilo. Protože úprava procesorové desky je nereálná, rozhodl jsem se k vyvedení všech potřebných signálů na kousek kuprextitu. Procesorovou část čtyřvrstvé základní desky jsem odříznul a pomocí brusky se dostal k vnitřní vrstvě (druhá shora), která obsahovala vyvedené signály od jednotlivých částí telefonu (syntézy RX a TX, přijímací část, PA, měření SWR). Výsledek jsem zapatlal čínskou pistolkou.

Syntéza je řešena s využitím hybridních oscilátorů od muRaty, ke kterým se mi nepodařilo sehnat dokumentaci. Experimentováním jsem došel k nejnižší možné použitelné frekvenci cca 431,5MHz. Pro PMR a sdílenky s rezervou dostatečné, pro převáděčový provoz na 70cm ne. Další hraní si s tímto torzem telefonu se odkládá na období, kdy budu mít víc času. Už aby to bylo. Kromě zvládnutí programování PLL (to by neměl být problém) je nutné především doplnit vstupní filtr a přepínač RX/TX - po zkušenostech z vývoje radiomodemu na fakultě se rozhodně nepohrnu do PIN přepínače, láká mě spíš zaexperimentovat s levnými mikrovlnnými přepínači Hittite.

Na Aukru se mi teď podařilo zakoupit podobný kousek, BNH-1C. Kromě procesorové části vypadá zapojení ostatních bloků úplně stejné jako u TMF-4, takže až zničím první, mám si s čím hrát dál. Navíc je BNH-1C krásně zachovalá, vypadá jako nová. To TMF-4 byla evidentně někde na deštíčku, je pěkně zkorodovaná - ale funkční, pokud šlo posoudit.

Spektrum DDS modulu s AD9851

Díky dnu otevřených dveří a s ním spojeným děkanským volnem jsem si tento týden konečně našel čas letmo přeměřit výstup z DDS syntezátoru podle OK1FMF, který jsem připojil ke svému hardwaru Synterface. Nečekal jsem žádné zázraky a také se jich nedočkal. Generovaný signál má nastavenou amplitudu +10dBm, kterou si přibližně drží v celém rozsahu. Horší je to s čistotou spektra. Druhá harmonická je potlačena cca o 40dB a SFDR je taky jen asi 40dB, takže když pomocí této syntézy krmím směšovač v SDRku DR2-2, nemusím se divit, kde se v signálu bere ten nepořádek. Jsem zvědavý, jak dopadnou pokusy s 14-bitovou DDS AD9951 (nedělám si iluze, tipuji, že harmonické vznikají spíše na bufferech než v DDS).

Další zjištění se týká mé Jumy. Přeměřil jsem ji důkladněji a porovnal s exemplářem, který stavěl kolega. Nakonec se ukázalo, že plus mínus nějaký ten decibelík září do antény stejně, zřejmě je to vlastnost použitého spínaného směšovače. Nicméně není to žádná katastrofa, po zakrytování to vypadá na signál z LO -50dBm a jeho harmonických pod -60dBm. Doufám, že do května (termín soutěže OK2KOJ) stihnu dodělat ještě nějaký QRP CW konec, pokukuji po něčem jako je řešení v HF TRAMP. Jo a taky že konečně najdu čas a udělám koncesi... :-)

Turistické mapy pro OziExplorer

Nedlouho po vytvoření software pro download ortofotomap ze systému mapy.cz jsem jej předělal na možnost stahovat také turistické mapy (úroveň 13). Ty jsou v systému uloženy ve třech vrstvách - základní podkladové a dvou overlay vrstvách s turistickými a cykloturistickými značkami.

Software je přístupný ke stažení z mého webu zde. Jedná se o velmi pracovní verzi, k jejímu zveřejnění jsem byl "donucen" větším množstvím zájemců přes mail. Pro funkci potřebuje nainstalovaný balík NetPbm ke konverzím a prokládání grafiky (do jeho bin adresáře by měla být nastavena PATH) a taktéž prohlížeč IrfanView s pluginy, nainstalovaný ve výchozím umístění v Program Files. Celý proces lze spustit například příkazem "!turistgen 8210 8230 7E90 7EF8 Pokus".

Program mapgen1 vygeneruje seznamy souborů ke stažení ze serverů mapy.cz, které následně skript do_wget.cmd s použitím programu wget stáhne z internetu a uloží. Následují konverze a proložení všech vrstev ve skriptu do_merge.cmd. Výsledkem je soubor formátu PNM, obsahující jeden čtverec mapy. Dále je spuštěno generování MAP souboru a dalších skriptů programem mapgen2. Posledním spuštěným skriptem je conv.cmd, který čtverce mapy složí nejdříve do řádků, následně do sloupců a zkonvertuje na formát PNG.

Celý proces vyžaduje značné množství jak operační paměti, tak výpočetního výkonu, ale ono není kam spěchat. Rozhodně však nedoporučuji zkoušet větší mapy (>100mpix) na počítači s méně než 1GB RAM.

---

Edit 12.12.2007: Pan Aleš Fau upravil skripty z úrovně 13 na úroveň 12, připravený balík včetně jeho úprav je ke stažení zde. Stejným způsobem (přepis konstant v Delphi .dpr souborech a kompilací) lze popsané řešení upravit i na jiné úrovně.

Edit 28.3.2008: Pro správnou funkci je nutné nastavit systémovou proměnnou PATH do adresáře NetPbm, postup je následující: Start -> Ovládací panely -> Systém -> Upřesnit -> Proměnné prostředí -> Systémové proměnné, zde nalézt položku PATH a dát Upravit. Na konec proměnné je nutné přidat cestu k souborům balíku NetPbm, např. "C:\Program Files\GnuWin32\bin", od předchozích údajů se oddělí středníkem.

---

Poznámka: Všechny funkce TuristGenu byly plně zakomponovány do novější verze softwaru MapGen, včetně dalších vylepšení jako prokládání libovolných vrstev apod. Doporučuji používat novější MapGen.

Rekonstrukční filtr pro DDS

Před pár týdny jsem podle postupů nalezených na netu (výpočet filtru, výpočet plošných cívek) navrhl jednoduché pěti- a sedmipólové dolní propusti se zlomovým kmitočtem 40 MHz s cívkami realizovanými na DPS. Propust plánujeme použít jako rekonstrukční filtr signálu přímé číslicové syntézy budoucího projektu radioamatérského KV transceiveru.

První výsledky jsou velmi dobré. Asi nejlépe si vedla 5-pólová Čebyševova DP s rozlitou zemí na druhé straně cívek (na obrázku druhá zleva). Indukčnost cívek se pohybuje kolem 300 nH. V propustném pásmu je patrné drobné zvlnění (pro filtr oscilátoru nepodstatné), potlačení do 500 MHz je přes -40 dB (vynikající), do 1 GHz také rozumně ušlo. Teď ještě dát dohromady zbytek DDS a otestovat reálné zapojení.

LogAmp a (nejen) osciloskop PoScope

Od Analog Devices dorazil vzorek logaritmického zesilovače AD8307, takže jsem konečně dokončil celý hardware Synterface. Do konce týdne bych chtěl na vybavení ve škole nastavit moduly DDS (frekvence, úroveň) i LogAmp (sklon, posun charakteristiky). Firmware mám dopsaný včetně AD převodů. No a snad se jednou najde i čas k softwaru jednoduchého wobbleru pro Win.

Jinak trošku dovybavuji svou laboratoř / dílnu. Od SOSů jsem koupil pořádný nový multimetr UT70D, můj pradědeček koupený před mnoha lety sice služí stále dobře, ale už mi chybělo automatické přepínaní rozsahů a občas mě štvala nízká rychlost měření. A pak jsem zaexperimentoval a ze Slovinska objednal zařízení zvané PoScope Basic, kombinovaný dvoukanálový osciloskop a logický analyzátor. Na důkladnější otestování zatím čeká, ale funkčnost je už potvrzena, oscáček je pravda dost pomalý (sampling jen do 200kHz), ale na NF věci zcela dostatečný. Analyzátor zvládá při značných omezeních funkce sampling až 8MSa/s, což už ujde. Zaujal mě hlavně ovládací program pro PC, je velice propracovaný, pěkně vypadající a např. u logického analyzátoru je i softwarové dekódování základních sběrnic (I2C, UART, SPI, 1Wire), což není samozřejmé ani u renomovaných výrobků. Cena 99€ (se vším 2700Kč přes $) je krásná, kablík k logickému portu je vlastní výroby.

UHF contest 2007

O víkendu se jel UHF contest, zúčastnil jsem se s naším radioklubem OK2KOJ. Tentokrát jsem si to pořádně užil, z celkových 172 QSO jsem já udělal 36, no jsem zvědavý na ErrorLog. A taky musím do blízkých plánů zařadit tu OK koncesi, už si ze mě začíná celé osazenstvo radioklubu dělat srandu... :-)

Komentář Zbyni OK2ZLK, log a fotky jsou v novinkách na webu OK2KOJ. Už se těším na CQ WW, snad to vyjde a budu mít čas.