Tak jsem včera po měsících odkládání konečně slil svůj původní Google účet se systémem, který mi běží v rámci Google Apps na doméně. Bylo to věru potřeba, protože v tom byl už šílený nepořádek. Nicméně se to neobešlo bez zádrhelů, služba Bloggeru nešla přesunout přímo... vzal jsem to podle návodu v helpu a nějak jsem ignoroval poznámku, že po smazání původního uživatele přijdu o všechny obrázky, která na blog nahrál... a ejhle, ona to byla pravda. Takže jsem právě strávil příjemné dvě hodinky procházením všech příspěvků a ručním prolinkováváním na obrázky z Picasy. Doufám, že už to bude fungovat a vydrží navěky, nebýt mé averze k mazání čehokoliv, co už se na netu jednou objevilo, asi bych se na to vykašlal.
Na pravidelnější psaní příspěvků jsem definitivně rezignoval, prostě až bude zase potřeba něco vypustit do světa, tak to udělám. Dřív to bylo lepší... ono je to asi tím doktorandským, jak má člověk povinnost psát vědecké články, chuť dělit se se světem o zajímavosti ze svého oboru nějak opadne. Navíc to souvisí s přechodem od koníčku k práci, o mnoha komerčních projektech se zkrátka povídat nemůže.
No a když už jsem se po takové době dostal k napsání příspěvku, tak si neodpustím aspoň nějakou tu aktuální fotečku: důkaz mé pořádkumilovnosti (fotka je staršího data, nyní už přibyla další vrstva či dvě elektroniky důkladně promíchané s papíry), měření RFID tagů v EMC komoře (viz popis čtečky EXIN-1 v časopisu Elektrorevue) a konečně můj router Asus WL-520gU (ze kterého jsem volně podle návodu udělal bezva internetové rádio).